vyhláška 50/78 Sb. celé znění

 

Vyhláška č. 50

Českého úřadu bezpečnosti práce

a Českého báňského úřadu

ze dne 19. května 1978

o odborné způsobilosti v elektrotechnice

I. oddíl

Úvodní ustanovení

 

§1

Český úřad bezpečnosti práce podle §5 odst.1 písm. d) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, a Český báňský úřad podle §57 odst.1 písm. d) zákona č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon) a podle §10 písm. a) zákona České národní rady č. 24/1972 Sb., o organizaci a rozšíření dozoru státní báňské správy, stanoví v dohodě s ústředními orgány a po projednání s Českou odborovou radou:

(1) Vyhláška stanoví stupně odborné způsobilosti (dále jen "kvalifikace") pracovníků, kteří obsluhují1) elektrická zařízení nebo pracují na nich (dále jen "činnost"), projektují tato zařízení, řídí činnost nebo projektování elektrických zařízení v organizacích, které vyrábějí, montují, udržují v provozu nebo projektují elektrická zařízení nebo provádějí na elektrických zařízeních činnost dodavatelským způsobem. Dále stanoví podmínky pro získání kvalifikace a povinnosti organizací a pracovníků v souvislosti s kvalifikací.

(2) Za elektrická zařízení se podle této vyhlášky považují zařízení, u nichž může dojít k ohrožení života, zdraví nebo majetku elektrickým proudem, a zařízení určené k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny.

Vzhledem k tomu, že vyhláška vznikla před působností současně platného zákoníku, není názvosloví uzpůsobeno současným společenským poměrům. Proto je pod pojmem pracovník nutno chápat fyzickou osobu v pracovně právním poměru ke svému zaměstnavateli, ale i fyzickou osobu samostatně podnikající dle Živnostenského zákona.

Činností na elektrickém zařízení je ve vyhlášce míněna obsluha nebo práce na elektrických zařízeních (nebo obojí) dle ČSN 34 100. Sama tato technická norma však ještě pojem činnosti nezná.

Vyhláška se vztahuje na již zmíněné činnosti a dále na řízení těchto činností, na projektování a řízení projektování a to jak u činností vykonávaných pro vlastní potřebu (údržbu vlastních zařízení, určených k plnění podnikatelských záměrů), tak i vykonávanou dodavatelským způsobem pro cizí firmy za účelem zisku.

Z ustanovení odst.1 tohoto paragrafu vyplývá, že vyhláška stanoví pouze jednotlivé stupně kvalifikace a způsob, jakým tyto kvalifikace získat. Kompetence osob dle kvalifikačních stupňů při činnosti na elektrických zařízeních není předmětem této vyhlášky. Tuto problematiku řeší ČSN 34 100 zejména čl. 32 až 41. Dále pak vyhláška stanoví povinnosti zaměstnavatele (podnikatele) v souvislosti s touto kvalifikací.

V druhém odstavci pak jsou pro účely této vyhlášky definována elektrická zařízení. Stanoví se zde, že za elektrická zařízení se považují všechna elektrická zařízení, která mohou ohrozit život, zdraví nebo majetek elektrickým proudem. Za elektrická zařízení se pro účely této vyhlášky považují i zařízení určená pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny (hromosvody a bleskojistky). Tato definice elektrických zařízení není účelová (jak je tomu u definice vyhrazených elektrických zařízení dle §2 vyhlášky č. 20/79 Sb.), ale kauzální: definuje elektrická zařízení pomocí vymezení negativních důsledků, ke kterým by mohlo dojít (všechna, která mohou ohrozit). Tato definice způsobuje, že z praktického hlediska se pro účely této vyhlášky za elektrická zařízení považují všechna elektrická zařízení, která nás obklopují, včetně hromosvodů.

 

 

§2

Pracovníci uvedení v §1 odst.1 musí být tělesně a duševně způsobilí2) a musí splňovat podmínky stanovené touto vyhláškou.

Zdravotní způsobilost se prokazuje dokladem o absolvované vstupní nebo periodické lékařské prohlídce u všech stupňů kvalifikace. (Proto se též neuvádí mezi Doklady - viz dále).

II. oddíl

Kvalifikace pracovníků

Tento oddíl obsahuje ustanovení o jednotlivých kvalifikačních stupních. Každé z těchto ustanovení obsahuje definici kvalifikace, kvalifikační požadavky, způsob, jakým se dosahuje, eventuální periodu přezkušování a osoby, které jsou kompetentní se zúčastnit tohoto procesu. Stanoví též doklady (přímo nebo implicitně), které jsou k získání kvalifikace potřebné.

Z názvů jednotlivých kvalifikačních stupňů lze sice přibližně určit jejich účel, kompetenci kvalifikovaných pracovníků však tento oddíl nedefinuje.

První dva kvalifikační stupně (§3 a §4) jsou vyhrazeny osobám bez elektrotechnického odborného vzdělání. Jeden kvalifikační stupeň je určen osobám znalým (§5), další jsou určeny projektantům, které vyhláška nepovažuje za osoby znalé s vyšší kvalifikací (§10). Poslední kvalifikační stupeň je vyhrazen zvláštním případům (§11).

 

 

 

§3

Pracovníci seznámení

(1) Pracovníci seznámení jsou ti, které organizace v rozsahu jimi vykonávané činnosti seznámila s předpisy o zacházení s elektrickými zařízeními3) a upozornila na možné ohrožení těmito zařízeními.

(2) Seznámení a upozornění podle odst.1 provede organizací pověřený pracovník s kvalifikací odpovídající charakteru činnosti a pořídí o tom zápis, který podepíše spolu s pracovníky seznámenými.

Podmínce odstavce jedna se vyhoví, když se zaměstnanec podrobí školení z ČSN 34 3108 a seznámí se s pracovními riziky, vyplívajícími se zacházením s elektrickými zařízeními. Požadavky na kvalifikaci školitele dle odstavce druhého nejsou specifikovány. Požaduje se pouze , aby odpovídaly charakteru činnosti, kterou bude zaměstnanec provádět. V praxi je to činnost, kdy zaměstnanec při výkonu pracovních úkolů přichází do styku jen s běžně dostupnými elektrickými zařízeními (osvětlení, elektrický psací stroj, žehlička, vysavač a podobné elektrické spotřebiče). Kritériem pro zařazení do této kvalifikační skupiny je skutečnost, že zaměstnanec bude obsluhovat elektrická zařízení nízkého napětí a pracovat dle ČSN 34 3108 v blízkosti elektrických zařízení, nebude však pracovat přímo na elektrickém zařízení.

Doklady:

·    prezenční listina a osnova školení, podepsané jak školitelem, tak i školeným.

 

 

 

§4

Pracovníci poučení

(1) Pracovníci poučení jsou ti, které organizace v rozsahu jimi vykonávané činnosti seznámila s předpisy pro činnost na elektrických zařízeních, zaškolila v této činnosti, upozornila na možné ohrožení těmito zařízeními a seznámila s poskytováním první pomoci při úrazech elektrickým proudem.

(2) Organizace je povinna stanovit obsah seznámení a dobu školení s ohledem na charakter a rozsah činností, kterou mají pracovníci uvedení v odst.1 vykonávat a zajistit ověřování znalostí těchto pracovníků ve lhůtách, které předem určí.

(3) Seznámení, školení, upozornění a ověření znalostí podle odst.1 a 2 provede pro obsluhu elektrických zařízení organizací pověřený pracovník s kvalifikací odpovídající charakteru činnosti a pokud jde o práci na elektrických zařízeních, pracovník s některou z kvalifikací uvedených v §5 až 9 a pořídí o tom zápis, který podepíše spolu s pracovníky poučenými.

Zaměstnanci, kteří mají získat kvalifikaci pracovníka poučeného se musí podrobit:

·    seznámení se z předpisy pro činnost na elektrických zařízeních a poskytováním první pomoci při úrazech elektrickým proudem.

·    školení v této činnosti (ve smyslu zaškolení - zácvik).

Musí být též upozorněni na pracovní rizika vyplývající z existence elektrického zařízení.

Za tímto účelem je zaměstnavatel povinen zpracovat osnovu seznámení včetně určení délky jeho provádění a periodicitu ověřování znalostí (zde neplatí obligátní 3 roky).

Kvalifikace zaměstnance, který výše uvedené úkony (seznámení, školení a ověření znalostí) provede je závislá na tom, zda se jedná o práci na elektrických zařízeních nebo jen obsluhu elektrických zařízení nízkého napětí.

V prvém případě je nutno, aby pověřený zaměstnanec měl některou kvalifikaci dle §5 až §9 vyhlášky (dle charakteru předpokládaných prací), nebo, v druhém případě, kvalifikaci obdobnou jak tomu bylo u §3.

Doklady:

·    Osnova školení s určenou délkou doby školení, periodicitou ověřování znalostí a podpisy školitele a školených.

·    Dále zápis o ověření znalostí.

 

 

 

§5

Pracovníci znalí

(1)Pracovníci znalí jsou ti, kteří mají ukončené odborné vzdělání uvedené v příloze2 a po zaškolení složili zkoušku v rozsahu stanoveném v §14 odst.1.

(2) Zaškolení a zkoušku uvedené v odst.1 je povinna zajistit organizace. Obsah a délku zaškolení stanoví organizace s ohledem na charakter a rozsah činnosti, kterou mají pracovníci vykonávat. Dále je povinna zajistit nejméně jednou za tři roky jejich přezkoušení.

(3) Zaškolení provede organizací pověřený pracovník s kvalifikací odpovídající charakteru činnosti, kterou mají pracovníci vykonávat. Zkoušení nebo přezkoušení podle odst.2 provede organizací pověřený pracovník s některou z kvalifikací uvedených v §6 až 9 a pořídí o tom zápis, který podepíše spolu s pracovníky znalými.

Podmínkou získání kvalifikace pracovníka znalého je ukončené odborné vzdělání, absolvování zaškolení a zkoušky.

Ukončeným odborným vzděláním rozumí vyhláška vyučení v některém z oboru elektro (o které výuční obory jde, je uvedeno v příloze vyhlášky), úspěšné absolvování školy poskytující střední nebo úplné střední odborné vzdělání v oboru elektrotechniky či úspěšné absolvování vysoké školy studijního směru elektrotechnika.

Zaškolením se rozumí časově vymezený úsek, během kterého zaškolovaný získá dostatek pracovních návyků a dovedností k praktickému výkonu práce.

Zkouškou se rozumí ověření znalostí zejména bezpečnostních předpisů pro práci a obsluhu na elektrických zařízeních.

Přezkušováním se rozumí pravidelné ověřování znalostí zaměstnance (viz. výše).

Počínaje kvalifikací pracovníka znalého je stanoveno, že zaměstnavatel je povinen pravidelně každé tři roky ověřovat znalostí zaměstnance (podrobněji o zkouškách viz. §14).

U ověřování znalostí platí zásada, že zkoušející má alespoň o jeden stupeň vyšší kvalifikaci, než je kvalifikace na kterou je kandidát zkoušen.

Ze zkoušky (přezkoušení) je vyhotoven zápis, který podepíše zkoušející i zkoušený.

Doklady:

·    doklad o ukončeném odborném vzdělání

·    plán zaškolení (zácviku)

·    vyhodnocení zácviku

·    zápis o zkoušce (přezkoušení)

 

 

 

§6

Pracovníci pro samostatnou činnost

(1) Pracovníci pro samostatnou činnost jsou pracovníci znalí s vyšší kvalifikací, kteří:

a) splňují požadavky pro pracovníky uvedené v §5 odst.1

b) mají alespoň nejkratší požadovanou praxi uvedenou v příloze1

c) prokázali složením další zkoušky v rozsahu stanoveném v § 14odst.1 znalosti potřebné pro samostatnou činnost

(2) Zkoušku uvedenou v odst.1 je povinna zajistit organizace. Dále je povinna zajistit nejméně jednou za tři roky přezkoušení pracovníků pro samostatnou činnost.

(3) Zkoušení nebo přezkoušení provede organizací pověřená tříčlenná zkušební komise, jejíž nejméně jeden člen musí mít některou z kvalifikací uvedených v §7 až 9. Komise pořídí o zkoušce zápis, který její členové spolu s pracovníkem pro samostatnou činnost podepíší.

Od tohoto paragrafu výše (vyjma §10) se pracovníci považují za pracovníky znalé s vyšší kvalifikací dle ČSN 34 3100.

Kvalifikace pracovníka pro samostatnou činnost je tvořena kvalifikací předchozího stupně (§5), minimální délkou praxe a absolvováním zkoušky na §6.

Samostatnou činností se rozumí činnost, která již nemusí být odborně řízena (viz. §12/3), na rozdíl od situace, kdy zaměstnanec pracuje "sám", avšak je odborně řízen zaměstnancem s vyšší kvalifikací.

Minimální délka praxe je stanovena v příloze vyhlášky a v nejjednodušším případě (činnost na EZ do 1000V) činí 1 rok, v případě hromosvodů 3 měsíce.

Zkoušku provádí tříčlenná komise, jejíž jeden člen musí mít jednu z kvalifikací dle §7 až §9.

Zkouška nebo přezkoušení (ověřování znalostí) je s přihlédnutím na samostatnou činnost zaměstnance náročnější, než tomu bylo v případě §5.

O zkoušce je vyhotoven zápis, na základě kterého pak po úspěšném absolvování zkoušky obdrží zaměstnanec osvědčení na tuto kvalifikaci (viz. §15).

Vzhledem ke komisionálnímu způsobu ověřování znalostí, není třeba, aby zkoušený podepisoval zápis o zkoušce.

Doklady:

·    doklady dle §5

·    doklad o požadované praxi

·    zápis o ověření znalostí

·    osvědčení dle §6

 

 

 

§7

Pracovníci pro řízení činnosti

(1) Pracovníci pro řízení činnosti jsou pracovníci znalí s vyšší kvalifikací, kteří:

a) splňují požadavky pro pracovníky uvedené v §6 odst.1 nebo v §5 odst.1

b) mají alespoň nejkratší požadovanou praxi uvedenou v příloze1

c) prokázali složením další zkoušky v rozsahu stanoveném v §14 odst.1 znalosti potřebné pro řízení činnosti.

(2) Zkoušku uvedenou v odst.1 je povinna zajistit organizace. Dále je povinna zajistit nejméně jednou za tři roky přezkoušení pracovníků pro řízení činnosti.

(3) Zkoušení nebo přezkoušení provede organizací pověřená tříčlenná zkušební komise, jejíž nejméně jeden člen musí mít kvalifikaci uvedenou v §8 nebo 9. Komise pořídí o tom zápis, který její členové podepíší. O termínu a místě konání zkoušek nebo přezkoušení organizace prokazatelně uvědomí příslušný orgán dozoru4) alespoň čtyři týdny před jejich konáním.

Charakter požadavků na získání tohoto kvalifikačního stupně je stejný jako u předchozího stupně. Rozdíl spočívá v délce minimální praxe a kvalitativně náročnější zkoušce, která je zaměřena rovněž na schopnost řízení skupiny, to znamená, na organizační schopnosti, pocit odpovědnosti a dobré interpersonální vztahy.

Z hlediska organizování ověřování znalostí je oproti §6 uložena zaměstnavateli povinnost ohlásit toto ověřování čtyři týdny předem u místně příslušného inspektorátu bezpečnosti práce, aby se jeho pracovníci, v případě potřeby mohli tohoto ověřování zúčastnit.

Ustanovení komise, vyhotovení zápisu o ověření znalostí a vydání osvědčení, je po formální stránce stejné jako u předchozího kvalifikačního stupně.

Doklady:

·    doklady o kvalifikaci dle §5 nebo §6

·    doklady o požadované praxi

·    zápis o ověření znalostí

·    osvědčení dle §7

·    kopie zvacího dopisu (IBP)

 

 

 

§8

Pracovníci pro řízení činnosti prováděné dodavatelským způsobem a pracovníci pro řízení provozu

(1) Pracovníci pro řízení činnosti prováděné dodavatelským způsobem jsou pracovníci znalí, kteří:

a) splňují požadavky pro pracovníky uvedené v §7 odst. 2 nebo v §6 odst.1

b) mají alespoň nejkratší požadovanou praxi uvedenou v příloze1

c) prokázali složením další zkoušky v rozsahu stanoveném v §14 odst.1 znalosti potřebné pro řízení činnosti prováděné dodavatelským způsobem

(2) Pracovníci pro řízení provozu jsou pracovníci znalí s vyšší kvalifikací, kteří:

a) splňují požadavky pro pracovníky uvedené v §7 odst.1 nebo v §6 odst.1

b) mají alespoň nejkratší požadovanou praxi uvedenou v příloze1

c) prokázali složením další zkoušky v rozsahu stanoveném v §14 odst.1 znalosti potřebné pro řízení provozu.

(3) Zkoušky uvedené v odst.1 a 2 je povinna zajistit organizace. Dále je povinna zajistit nejméně jednou za tři roky přezkoušení pracovníků pro řízení činnosti prováděné dodavatelským, způsobem a pracovníků pro řízení provozu.

(4) Zkoušení nebo přezkoušení provede organizací pověřená nejméně tříčlenná zkušební komise, jejíž nejméně dva členové musí mít kvalifikaci uvedenou v odst.1 nebo v §9. Komise pořídí o zkoušení nebo přezkoušení zápis, který její členové podepíší. O termínu a místě konání zkoušek nebo přezkoušení organizace prokazatelně uvědomí příslušný orgán dozoru5) alespoň čtyři týdny před jejich konáním. V téže lhůtě uvědomí i příslušnou organizační složku (závod) organizace pro rozvod elektrické energie, půjde-li o pracovníky pro řízení činnosti prováděné dodavatelským způsobem nebo o pracovníky pro řízení provozu elektrických odběrných zařízení připojených přímo na zařízení veřejného rozvodu elektřiny.

Tato kvalifikace z hlediska provádění činností na elektrických zařízeních představuje kvalitativně nejvyšší stupeň. Pod tímto zorným úhlem je mu třeba věnovat největší pozornost. Zastřešuje celou organizační strukturu zaměstnanců v oboru elektro v daném právním subjektu. Toto vyplývá z ustanovení §12 vyhlášky.

Zaměstnanci, kteří získali tuto kvalifikaci jsou pověřováni ke dvěma různým účelům. Z tohoto faktu vyplývá i zaměření ověřování jejich znalostí.

Odstavec první tohoto paragrafu definuje pracovníky řídící činnost prováděnou dodavatelským způsobem. Je tedy určen právním subjektům, které provádění činností na elektrických zařízeních mají zakotveny v podnikatelských záměrech (statutu, živnosti) a provádějí tuto činnost za účelem dosažení zisku. Jedná se o klasické elektromontážní práce, zřizování přípojek, opravy elektrických zařízení atd..

Druhý odstavec tohoto ustanovení pak je definován pro pracovníky řídící provoz elektrických zařízení. Jde o případy, kdy právní subjekt provádí činnost pouze na elektrických zařízeních, které jsou v jeho majetku, formou vlastní údržby a oprav.

V souvislosti s tímto charakterem, jsou pak i požadavky na tuto kvalifikaci modifikovány. Jde zejména o požadavek oznamovací povinnosti nejen na příslušný orgán státního odborného dozoru nad bezpečností práce (IBP), ale i na místně příslušný rozvodný energetický podnik. Tento požadavek vyplývá z nutnosti řešit připojovací podmínky přípojek na veřejný rozvod, což je v gesci rozvodných podniků. Zaměstnanci pověření řízením provozu nebo činností prováděných dodavatelským způsobem pak pro tyto rozvodné podniky představují garanta kvality odběrného zařízení. Dalším specifikem tohoto kvalifikačního stupně je požadavek na vyšší kvalitu zkušební (přezkušovací) komise, u níž se požaduje, aby nejméně dva její členové měli kvalifikaci §8 nebo 9.

Ověřování znalostí pracovníka na tuto kvalifikaci je nutno zaměřit podle charakteru, buď na řízení dodavatelských činností (u odst.1) nebo na ucelené řízení provozu vlastního zařízení (u odst.2).

Doklady:

·    doklady o kvalifikaci dle §6 nebo §7

·    doklad o požadované praxi

·    zápis o ověření znalostí

·    osvědčení o §8/1 nebo §8/2

·    kopie zvacího dopisu (IBP, RP)

 

 

 

§9

Pracovníci pro provádění revizí

(1) Pracovníci pro provádění revizí elektrických zařízení (dále jen "revizní technici") jsou pracovníci znalí s vyšší kvalifikací, kteří mají ukončené odborné vzdělání uvedené v příloze1 a na žádost organizace složili zkoušku před některým z příslušných orgánů dozorů (dnes ITI).

(2) Pro provádění zkoušek a přezkušování revizních techniků platí zvláštní předpisy vydané příslušnými orgány dozoru.

Kvalifikace revizního technika elektrických zařízení se dosavadní kvalifikační řadě vymyká v tom, že tato kvalifikace v sobě neobsahuje kvalifikace dosud uvedené, i když je revizní technik vyhláškou považován za osobu znalou s vyšší kvalifikací. Praktickým důsledkem této skutečnosti je to, že revizní technik je oprávněn pouze provádět ty manuální úkony, které jsou součástí samotné revize (měření, zkoušení). Aby mohl revizní technik zasahovat v průběhu revize do elektrického zařízení (drobné opravy apod.), musí vlastnit kromě kvalifikace dle §9 i jednu z předchozích kvalifikací (alespoň dle §6), neboť se již nejedná o provádění revizí, ale o činnost na elektrickém zařízení. V případě, že revize provádí skupina a revizní technik nemá kvalifikaci k řízení činnosti dle §7 nebo §8, musí být k řízení pracovní skupiny ustanoven vedoucí práce s kvalifikací alespoň dle §7.

Na rozdíl od předchozích kvalifikací, organizuje v tomto případě zkoušky státní odborný dozor, který též vydává osvědčení o této kvalifikaci. Organizace zkoušek je dána vnitřním předpisem tohoto dozoru. Osvědčení takto vydaná mají charakter veřejnoprávní listiny. Revizní technici podléhají pravidelnému přezkušování po pěti letech. Organizování přezkoušení provádí příslušný orgán státního odborného dozoru (ITI), který též o tomto provede zápis a vydá příslušné osvědčení.

 

 

 

§10

Pracovníci pro samostatné projektování a pracovníci pro řízení projektování

(1) Pracovníci pro samostatné projektování jsou ti, kteří mají odborné vzdělání a praxi určenou zvláštními předpisy a složili zkoušku ze znalostí předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a z předpisů souvisejících s projektováním.

(2) Zkoušku uvedenou v odst.1 je povinna zajistit organizace, která projektuje. Dále je povinna zajistit nejméně jednou za tři roky přezkoušení pracovníků pro samostatné projektování a pracovníků pro řízení projektování.

(3)  Zkoušení nebo přezkoušení provede organizací pověřená tříčlenná zkušební komise, jejíž nejméně jeden člen musí mít kvalifikaci uvedenou v §8 nebo 9. O termínu a místě konání zkoušek nebo přezkoušení organizace prokazatelně uvědomí příslušný orgán dozoru6) alespoň čtyři týdny před jejich konáním. V téže lhůtě uvědomí i příslušnou organizační složku (závod) organizace pro rozvod elektrické energie, půjde-li o pracovníky pro řízení činnosti prováděné dodavatelským způsobem nebo o pracovníky pro řízení provozu elektrických odběrných zařízení připojených přímo na zařízení veřejného rozvodu elektřiny.

Ustanovení tohoto paragrafu stanoví kvalifikační podmínky pro projektovou činnost (ve výrobních organizacích pak požadavky na funkce konstruktérů). Těmito ustanoveními nejsou nijak dotčeny ostatní obecně platné právní předpisy, které platí pro elektroprojektanty (např. Živnostenský zákon.

Stanoví se zde dva kvalitativně rozdílné kvalifikační stupně. Také zde vyhláška neurčuje kompetence zaměstnanců, pouze definuje účel v názvu kvalifikace. Výklad ČÚBP upřednostňuje odpovědnost pracovníka pověřeného řízením projektování na metodické řízení činnosti. Obsah zkoušky je pak uzpůsoben danému kvalifikačnímu stupni a musím být v souladu s konkrétní náplní zaměstnance (výklad ČÚBP demonstrativně uvádí problematiky ochrany před nebezpečným dotykem a bleskem, bezpečnostní předpisy pro práci a obsluhu na elektrického zařízení, zákoník práce, elektrizační zákon, zákon o technické normalizaci, zákony pojednávající o obchodních vztazích).

Na rozdíl od předchozích kvalifikací se zde neurčuje délka praxe v závislosti na výši vzdělání. To se ponechává na zaměstnavateli a zvláštních předpisech.

Ověřování znalostí je stejné jako u kvalifikací pro činnost a řízení činnosti na elektrických zařízeních, včetně ohlašovací povinnosti vůči IBP a RP.

Doklady:

·    kvalifikační doklady

·    zápis o ověření znalostí

·    osvědčení dle §10

·    kopie ohlašovacích dopisů IBP a RP

 

 

 

§11

Kvalifikace ve zvláštních případech

(1) Absolventi vysoké školy elektrotechnické a absolventi přírodovědecké fakulty oboru fyziky, kteří pracují jako asistenti v laboratořích škol všech stupňů, považují se na svých pracovištích za pracovníky pro řízení činnosti, pokud složili zkoušku v rozsahu stanoveném v §14 odst.1. Jejich znalosti musí být ověřovány přezkoušením nejméně jednou za tři roky.

(2) Pracovníci vědeckých, výzkumných a vývojových ústavů, kteří mají vysokoškolské vzdělání, v rámci výuky složili zkoušky z elektrotechniky, elektroniky nebo fyziky, nebo složili závěrečnou zkoušku z elektrotechniky nebo jaderné fyziky na střední odborné škole a kteří vykonávají experimentální práci na vymezených vědeckých, výzkumných nebo vývojových pracovištích, se považují za pracovníky pro samostatnou činnost, pokud složili po zaškolení zkoušku v rozsahu stanoveném v § 14 odst.1. Jejich znalosti musí být ověřovány nejméně jednou za tři roky.

(3) Učitelé, kteří používají při výuce na školách elektrická zařízení pod napětím, se považují pro tuto činnost za pracovníky pro samostatnou činnost. Musí však být v používání zařízení prokazatelně zaškoleni a jejich znalosti bezpečnostních předpisů souvisejících s jejich činností musí být ověřovány přezkoušením nejméně jednou za tři roky.

(4) Zkoušení nebo přezkoušení pracovníků uvedených v odst.1 až 3 provede tříčlenná zkušební komise, jejíž nejméně jeden člen musí mít některou z kvalifikací uvedených v § 7 až 9. Komise o tom pořídí zápis, který její členové podepíší. Komisi ustanovuje vedoucí organizace.

Ustanovení tohoto paragrafu řeší netypické a zvláštní případy, které se vztahují na pedagogické zaměstnance všech druhů škol, kteří se při praktické výuce setkávají s elektrickým zařízením. Jedná se o tyto pracovníky:

a) vysokoškolsky graduované asistenty v oboru elektrotechniky a fyziky, kteří jsou považováni za pracovníky dle §7 vyhlášky, pokud se podrobili ověření znalostí bezpečnostních předpisů pro obsluhu a práci na elektrických zařízeních.

b) vysokoškolsky graduované zaměstnance výzkumných a vědeckých institucí, kteří v rámci výuky složili zkoušku z elektrotechniky a kteří se považují za pracovníky dle §6 vyhlášky, pokud byli zaškoleni a absolvovali ověření znalostí z bezpečnostních předpisů pro obsluhu a práci na elektrických zařízeních.

c) učitele, kteří používají při výuce na školách elektrická zařízení pod napětím, kteří se považují za pracovníky s kvalifikací dle §6 vyhlášky, pokud byli na tomto zařízení prokazatelně zaškoleni a pokud jsou jejich znalosti z bezpečnostních předpisů pro práci a obsluhu elektrických zařízení pravidelně ověřovány.

Doklady:

a)

·    diplom

·    zápis o ověření znalostí

·    osvědčení dle §7

b)

·    diplom

·    zápis o ověření znalostí

·    osvědčení dle §6

c)

·    zápis o zaškolení

·    zápis o ověření znalostí

·    osvědčení dle §6

 

 

III. oddíl

Společná ustanovení

 

§12

Povinnosti organizace

(1) Organizace jsou povinny zajišťovat trvalé zvyšování odborné úrovně pracovníků uvedených v této vyhlášce, soustavné doplňování jejich znalostí v souladu s nejnovějšími poznatky vědy a techniky, zejména v oblasti předpisů na zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, včetně technických norem, souvisejících s jejich činností.

(2) Organizace smí pověřovat činností, řízením činnosti, samostatným projektováním nebo řízením projektování a prováděním revizí jen pracovníky, kteří mají odpovídající kvalifikaci podle této vyhlášky.

(3) Organizace, která pověří jen dva pracovníky činností vyžadující kvalifikaci nejméně podle §5, musí zajistit, aby alespoň jeden z nich měl kvalifikaci nejméně podle §6.

(4) Organizace, která pověří více než dva pracovníky činností vyžadující kvalifikaci nejméně podle §5, musí zajistit, aby alespoň jeden z nich měl kvalifikaci nejméně podle §7. Pro vedení všech pracovníků s kvalifikací nejméně podle §5, je organizace povinna ustanovit vedoucího, popřípadě i jeho zástupce. Tito pracovníci musí mít kvalifikaci podle §8.

(5) Organizace, která projektuje, je povinna ustanovit pracovníka odpovědného za řízení projekční činnosti, popřípadě jeho zástupce. Tito pracovníci musí mít kvalifikaci podle §10.

(6) Organizace musí zajistit, aby učňové elektrotechnických oborů a zaškolovaní pracovníci prováděli na elektrických zařízeních jen takovou činnost, která odpovídá jejich postupně nabývaným znalostem, a to vždy pod vedením určeného pracovníka s kvalifikací odpovídající charakteru činnosti.

Povinnosti, uložené v odst.1 právnímu subjektu, který zaměstnance s elektrotechnickou kvalifikací zaměstnává, korespondují s ustanovením §135 odst.1 písm.f zákoníku práce.

Odst.2 zavazuje zaměstnavatele, aby k provádění a řízení činností na elektrickém zařízení, jakož i pro projektování a řízení projektování, pověřoval pouze zaměstnance, kteří mají k takovým činnostem kvalifikaci ve smyslu předchozích ustanovení oddílu druhého vyhlášky.

Povinnost pověřovat revizemi elektrických zařízení jen zaměstnance, kteří vlastní kvalifikaci dle §9 vyhlášky (revizní techniky), není uložena touto vyhláškou, ale vyhláškou č. 20/1979 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Toto ustanovení (a všechna další) však nespecifikuje formu pověření. V praxi se však vžila forma písemných pověření, která jsou vydávána na základě vydaných osvědčení o elektrotechnické kvalifikaci.

Třetí odstavec řeší situaci, kdy právní subjekt má pouze dva zaměstnance profese elektro a tito vykonávají činnosti na elektrických zařízeních (činnosti vyžadující kvalifikaci nejméně dle §5). V tomto případě je právnímu subjektu uložena povinnost zajistit, aby alespoň jeden z nich vlastnil kvalifikaci dle §6 (pracovník znalý s vyšší kvalifikací pro samostatnou činnost).

Odstavec čtvrtý pak řeší situaci, kdy za obdobných podmínek jako v předchozím odstavci dochází pověřování více jak dvou zaměstnanců. V tomto případě je požadováno, aby alespoň jeden z nich měl kvalifikaci pro řízení činnosti dle §7 vyhlášky.

Tentýž problém nastává při rozdělování zaměstnanců do pracovních skupin. Je-li skupina takto rozdělena, platí, že situaci v podskupinách je nutno řešit dle odst.3 a 4 (podskupina s třemi a více elektrikáři musí mít mezi sebou alespoň jednoho pracovníka s kvalifikací dle §7). Tento požadavek je v souladu s ustanovením čl. 13 ČSN 34 3100 o funkci vedoucího práce.

Pro vedení všech elektrikářů je zaměstnavatel povinen stanovit jednoho vedoucího (popřípadě i jeho zástupce) s kvalifikací dle §8 (v případě provádění činnosti pouze na vlastním zařízení je to pracovník pro řízení provozu, což je obdobná funkce jako v minulosti takzvaní "hlavní elektrikáři"). I když ani v tomto případě není stanovena písemná forma pověření, lze jej jen doporučit.

V odstavci pátém je uložena povinnost ustanovit zaměstnance, který odpovídá za řízení projektování (ve výrobních subjektech pak za řízení konstruování), zabývá-li se právní subjekt takovou činností.

V posledním odstavci se řeší kvalifikace zaměstnanců, kteří se zaškolují a ještě nedosáhli jedné z kvalifikací uvedených ve vyhlášce a situaci učňů. Je zde zakotvena zásada, že tyto osoby se pověřují činnostmi, které jejich postupně nabývaným odborným znalostem. Vždy však pod vedením určeného zaměstnance, který má dostatečnou kvalifikaci dle vyhlášky pro tyto činnosti.

 

 

 

§13

Zápočet praxe

(1) Do doby praxe potřebné pro nabytí některé z kvalifikací uvedených v §6 až 9 se započítává doba montážní, údržbové a jiné provozní praxe na elektrickém zařízení příslušného druhu a napětí.7)

(2) Do doby praxe potřebné pro nabytí některé z kvalifikací uvedených v §7 až 9 se započítává také praxe získaná při technické kontrole nebo při revizích elektrických zařízení.

(3)  Do doby praxe potřebné pro nabytí některé z kvalifikací uvedených v §7 a 8 se započítává také praxe získaná při projektování elektrických zařízení, je-li doplněna praxí podle odst.1 v trvání nejméně jednoho roku.

(4)  Do doby praxe potřebné pro nabytí kvalifikace uvedené v §9 se započítává také polovina doby praxe získané při projektování elektrických zařízení, je-li doplněna podle odst.1 v trvání nejméně jednoho roku.

(5) Doba praxe uvedená v odstavcích 1 až 4 získaná před více než pětiletým přerušením se započítává do celkové doby praxe jako poloviční.

V tomto případě je právnímu subjektu uložena povinnost zajistit, aby alespoň jeden z nich vlastnil kvalifikaci dle §6 (pracovník znalý s vyšší kvalifikací pro samostatnou činnost).

Odstavec čtvrtý pak řeší situaci, kdy za obdobných podmínek jako v předchozím odstavci dochází k pověřování více jak dvou zaměstnanců. V tomto případě je považováno, aby alespoň jeden z nich měl kvalifikaci pro řízení činnosti dle §7.

Tentýž problém nastává při rozdělování zaměstnanců do pracovních skupin. Je-li skupina takto rozdělena, platí, že situaci v podskupinách je nutno řešit dle odst.3 a 4, to znamená, že podskupina s třemi a více elektrikáři musí mít mezi sebou alespoň jednoho pracovníka s kvalifikací dle §7. Tento požadavek je v souladu s ustanovením čl. 13 ČSN 34 3100 o funkci vedoucího práce.

Pro vedení všech elektrikářů, je zaměstnavatel povinen stanovit jednoho vedoucího, případně i jeho zástupce s kvalifikací dle §8 (v případě provádění činnosti pouze na vlastním zařízení je to pracovník pro řízení provozu, což je obdobná funkce jako v minulosti takzvaní "hlavní elektrikáři"). I když ani v tomto případě není stanovena písemná forma pověření, lze jej jen doporučit.

V odstavci pátém je uložena povinnost ustanovit zaměstnance, který odpovídá za řízení projektování (ve výrobních subjektech pak za řízení konstruování), zabývá-li se subjekt takovou činností.

V posledním odstavci se řeší kvalifikace zaměstnanců, kteří se zaškolují a ještě nedosáhli jedné z kvalifikací uvedených ve vyhlášce a situace učňů. Je zde zakotvena zásada, že tyto osoby se pověřují činnostmi, které odpovídají jejich postupně nabývaným odborným znalostem. Vždy však pod vedením určeného zaměstnance, který má dostatečnou kvalifikaci dle vyhlášky pro tyto činnosti.

 

 

 

§14

Zkoušky a přezkoušení

(1) Předmětem zkoušek a přezkoušení jsou:

a) předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci8), které souvisí s činností na elektrickém zařízení příslušného druhu a napětí, kterou má zkoušený pracovník vykonávat, popřípadě řídit

b) místní pracovní a technologické postupy, provozní a bezpečnostní pokyny, příkazy, směrnice a návody k obsluze, které souvisí s činností na elektrickém zařízení příslušného druhu a napětí, kterou má zkoušený pracovník vykonávat, popřípadě řídit

c) teoretické a praktické znalosti o poskytování první pomoci, zejména při úrazech elektrickým proudem

(2) Ke zkouškám nebo přezkoušení pracovníků přizve organizace zástupce základní odborové organizace, který má při zkouškách nebo při přezkoušení podle §6 až 8, 10 a 11 oprávnění člena zkušební komise.

(3) Výsledek zkoušek nebo přezkoušení se hodnotí dvěma stupni známek (vyhověl nebo nevyhověl).

(4) Při nevyhovujícím výsledku lze zkoušky nebo přezkoušení pracovníků opakovat v termínech určených organizací. Do úspěšného vykonání zkoušek nebo přezkoušení mohou být tito pracovníci pověřováni jen činností, která odpovídá jejich znalostem prokázaných při zkoušce nebo přezkoušení.

(5) Při změně pracovního poměru pracovníka rozhodne organizace o rozsahu jeho zkoušky, popřípadě potvrdí platnost dosavadního osvědčení.

(6) Pracovníci, kteří přeruší činnost na dobu delší než tři roky, se musí znovu podrobit zkoušce v plném rozsahu.

(7) Nemůže-li organizace pověřit svého pracovníka zkoušením nebo přezkoušením, nebo zajistit ustavení vlastní zkušební komise, zajistí zkoušení nebo přezkoušení pracovníkem nebo zkušební komisí jiné organizace.

Při vymezení pojmu předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nutno vycházet z ustanovení §273 zákoníku práce. Pro účely vyhl. č. 50/78 Sb. je nutno za takové předpisy považovat zejména technické normy (odst.1 §273), pravidla (odst.2 §273 zákoníku práce), jakož i pokyny (odst.3 §273 zákoníku práce), dotýkající se bezpečnosti při činnostech na elektrických zařízeních, ale i obecně platné právní předpisy v této oblasti (jako například energetický zákon 222/94 Sb., vyhl. č. 20/79 Sb. a pod.). Těžištěm ověřování znalostí bude problematika bezpečnosti práce, zejména ČSN 34 3100 a řada ČSN 33 2000.

Druhá část předpisů, která tvoří obsah zkoušky dle této vyhlášky jsou předpisy lokálního charakteru (interní normativní instrukce, technické podmínky výrobce zařízení, návody a pod.), vztahující se k dané činnosti.

Třetí povinnou součástí zkoušek a přezkoušení je pak teorie a praxe při poskytování první pomoci, zejména při úrazech elektrickým proudem.

Účast zástupce odborového orgánu ve zkušební komisi je povinná. To znamená, že tohoto zástupce je předseda zkušební komise povinen ke zkoušce přizvat. V případě využití tohoto práva, má tento zástupce statut právoplatného člena komise, včetně práva kladení otázek zkoušenému. Neuzná-li odborový orgán za vhodné svého zástupce ke zkouškám vyslat, tříčlenná komise zkouší bez něj. Výsledek zkoušky je povinně klasifikován dvěma stupni: vyhověl - nevyhověl. Jiný způsob se v zápise o zkoušce nesmí objevit.

Je všeobecně uznávanou zásadou, že k tomu, aby uchazeč uspěl, musí vykázat alespoň 75% vyhovujících odpovědí ze všech otázek, které mu při zkoušce byly položeny (včetně eventuálních otázek v testech). Dále se všeobecně uznává zásada, že nezodpovězení otázek z problematiky ČSN 34 3100 (řada) a ČSN 33 2000-4-41, popřípadě ČSN 34 1390, se hodnotí stupněm nevyhověl nezávisle na procentu dobře zodpovězených otázek. Tyto zásady však sama vyhláška nestanoví. Je to ponecháno na posouzení zkušební komise.

V případě, že komise hodnotí výsledek zkoušky jako nevyhovující (nevyhověl), je zaměstnanec povinen absolvovat opakovanou zkoušku v termínu, který určí jeho zaměstnavatel. Do doby úspěšného absolvování opakované zkoušky může zkoušený být pověřován jen činnostmi, které odpovídají znalostem prokázaným při zkoušce. Znamená to, že komise v případě neuspění u zkoušky, určuje úroveň jeho použitelnosti v pracovním procesu a může se stát, že uchazeč klesne ve stupnici kvalifikací o jeden nebo více stupňů (v intervalu §5 - §8).

Skutečnost, že zaměstnanec neuspěl při zkoušce, se nepovažuje za neplnění povinnosti přezkušovat. Byl přezkoušen a neuspěl. Je na jeho zaměstnavateli, aby jej pověřoval činností, která odpovídá jeho znalostem. Takový zaměstnanec se však nemůže prokazovat osvědčením o odborné způsobilosti, an kterou nesložil úspěšnou zkoušku či přezkoušení (zpravidla mu je při přezkoušení dosavadní osvědčení odebráno).

Při změně pracovního zařazení u zaměstnavatele, jehož osvědčení o odborné způsobilosti zaměstnanec vlastní, umožňuje vyhláška zaměstnavateli, aby rozhodl o přezkoušení, nové zkoušce nebo o potvrzení kvalifikace získané i jiného zaměstnavatele. V tomto případě však musí být proveden nostrifikační akt, který spočívá ve vyhotovení dokladu (nebo alespoň provedení záznamu do stávajícího osvědčení), kterým se potvrzuje platnost osvědčení i pro nového zaměstnavatele.

V případě, že zaměstnanec, který vlastní osvědčení o odborné způsobilosti dle vyhlášky, nevyužívá této způsobilosti k výkonu své práce po dobu delší tří let, ztrácí tuto odbornou způsobilost, takže pro znovuzahájení této činnosti nemůže být pouze přezkoušen, ale musí absolvovat novou zkoušku v plném rozsahu.

Vzhledem k tomu, že existují zaměstnavatelé, kteří nevlastní zaměstnance, které by mohli pověřit provedením zkoušek dle vyhlášky, umožňuje vyhláška, aby toto ověření znalostí bylo provedeno u jiného zaměstnavatele (postup viz. §15).

 

 

 

§15

Osvědčení

(1) Organizace vydá pracovníkům uvedeným v §6 až 8 a v §10, kteří složili zkoušku, osvědčení.

(2) Pracovníkům uvedeným v §9 vydá osvědčení příslušný orgán dozoru s uvedením druhu a napětí elektrického zařízení a třídy objektů.9)

(3) Organizace je povinna vést evidenci vydaných osvědčení přístupnou příslušným orgánům dozoru.

(4) Pracovník, kterému bylo vydáno osvědčení, je povinen je předložit na požádání příslušným orgánům dozoru.

Zaměstnavatelé nebo firmy, kteří ověřili odbornou způsobilost dle §6, 7, 8 a 10 vyhlášky svých nebo cizích zaměstnanců, jsou povinni vydat o tom osvědčení a vést evidenci takto vydaných osvědčení.

Revizním technikům (§9) vydává osvědčení a zároveň vede evidenci státní odborný dozor u kterého jsou zkoušení.

Zaměstnanec, který vlastní osvědčení o odborné způsobilosti je povinen toto předložit na požádání orgánům státního odborného dozoru (IBP). V praxi se osvědčilo pro tyto účely vydávat souběžně s osvědčením i průkaz o osvědčení, který může mít zaměstnanec u sebe i během provádění prací, aby se jim mohl prokázat kontrolním orgánům, eventuelně zákazníkům (při dodavatelsky prováděných pracích). Tento průkaz nemá charakter osvědčení, pouze potvrzuje existenci osvědčení.

Postup při vydávání osvědčení cizím zaměstnancům:

- zaměstnavatel, který je v potřebě, požádá zkoušející organizaci o provedení ověření znalostí a tím ji k tomuto aktu pověří.

- takto pověřená organizace přezkouší cizího zaměstnance, vyhotoví o tom zápis a vydá osvědčení se svým firemním znakem, které vede ve své evidenci.

- pověřená organizace zašle zápis o provedené zkoušce a originál vydaného osvědčení zaměstnavateli zaměstnance, který opatří osvědčení svým razítkem a předá jej zaměstnanci. Zápis a eventuální kopii osvědčení eviduje. Zaměstnavatel může také vydat průkaz o osvědčení.

 

 

IV. oddíl

Přechodná a závěrečná ustanovení

Tato ustanovení byla aktuální v době těsně po nabytí účinnosti vyhlášky (1. 1. 1979), v dnešní době je jejich informační obsah bezpředmětný s výjimkou ustanovení §18, které činí orgán státního odborného dozoru kompetentním k udělování výjimek z požadavků na potřebnou dobu praxe a na odborné vzdělání uchazečů o zkoušky na jednotlivé kvalifikační stupně dle vyhlášky.

Za zmínku stojí osvětlení pojmů, dotýkajících se odborné způsobilosti dle předchozí právní úpravy, kterou vyhláška ruší (vyhl. MPE 95/1961 Sb., dále jen "95").

Rozsah platnosti: vyhláška 95 se vztahovala na montáž a údržbu silnoproudých elektrických zařízení mn, nn, vn a vvn, jakož i montáž a údržbu hromosvodů a venkovních rozhlasových a televizních antén.

Stupně odborné způsobilosti:

1. Základní odborná způsobilost - k dosažení tohoto stupně nebylo třeba absolvovat zkoušku ani přezkoušení. Postačovalo dosažení odborného vzdělání a příslušná praxe.

2. Způsobilost pro řízení dílčích montážních a udržovacích prací.

3. Zvláštní odborná způsobilost pro řízení ucelené montážní nebo údržbové činnosti v podnicích, které provádějí montáž nebo údržbu dodavatelským způsobem.

Odborná způsobilost uvedená v bodech 2 a 3 už vyžadovala absolvování jednorázové zkoušky bez dalšího přezkušování. Toto přezkušování bylo v dvouletých cyklech nařízeno ČSN 34 3100 ve znění tehdy platném.

Zápočet praxe, obsah zkoušky, složení zkušební komise a průběh zkoušek, jakož i vydávání a evidence osvědčení byly řešeny obdobným způsobem jak je řeší současná právní úprava. Vyhláška 95 platila od 1. 10. 1961 do 31. 12. 1978.

 

§16

(1) Pracovníci, kterým bylo vydáno osvědčení pro řízení dílčích montážních a udržovacích prací na elektrických zařízeních podle vyhl. č. 95/1961 Sb., se považují za pracovníky s kvalifikací uvedenou v §7, jestliže nepřerušili řídící činnost na dobu delší než dva roky.

(2) Pracovníci, kterým bylo vydáno osvědčení pro řízení ucelené montážní nebo údržbové činnosti podle vyhlášky uvedené v odst.1 v organizacích, které provádějí činnost na elektrických zařízeních dodavatelským způsobem, se považují za pracovníky s kvalifikací uvedenou v §8, jestliže řídící činnost nepřerušili na dobu delší než dva roky.

(3) Pracovníci, kterým bylo vydáno osvědčení pro řízení ucelené montážní nebo údržbové činnosti podle vyhlášky uvedené v odst.1 a kteří byli organizací ustanoveni ve smyslu §4 odst.1 uvedené vyhlášky jako pracovníci odpovědní za provádění těchto prací, se považují za pracovníky s kvalifikací uvedenou v §8, jestliže tuto činnost nepřerušili na dobu delší než dva roky.

(4) Organizace musí zajistit nové přezkoušení a vydání nového osvědčení pracovníkům uvedeným v odst.1 až 3 nejpozději do tří let ode dne jejich zkoušky nebo posledního přezkoušení.

 

 

 

§17

Pracovníkům, kterým bylo vydáno před účinností této vyhlášky osvědčení k provádění revizí elektrických zařízení, se toto osvědčení uznává, jestliže tuto činnost nepřerušili na dobu delší než tři roky.

 

§18

Výjimky z požadavků na odborné vzdělání a praxi uvedené v této vyhlášce může povolit ve zvlášť odůvodněných případech příslušný orgán dozoru, a to na žádost organizace, popř. na žádost příslušného ústředního úřadu nebo orgánu.

 

 

 

§19

Zrušuje se vyhláška č. 95/1961 Sb., o podmínkách odborné způsobilosti pro provádění a řízení montáže a údržby elektrických zařízení, hromosvodů a antén.

 

§20

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1979

Předseda Českého úřadu bezpečnosti práce: Dr. Bartík v. r.

Předseda Českého báňského úřadu: Pastorek v. r.

 

 

 

Příloha k vyhlášce ČÚBP a ČBÚ č. 50/1978sb.

Příloha 1

Nejkratší praxe požadovaná pro pracovníky uvedené v jednotlivých paragrafech vyhlášky:

a) pro §6

 

 

činnost

vzdělání

praxe10)

na elektrických zařízeních do 1000V

vyučení, SO, ÚSO, VŠ

1 rok

na elektrických zařízeních nad 1000V

vyučení, SO, ÚSO, VŠ

2 roky

na hromosvodech

zaškolení

6 měsíců

vyučení, SO, ÚSO, VŠ

3 měsíce

 

b) pro §7

 

činnost

vzdělání

praxe10)

na elektrických zařízeních do 1000V

vyučení

2 roky

SO, ÚSO, VŠ

1 rok

na elektrických zařízeních nad 1000V

vyučení

3 roky

SO, ÚSO, VŠ

2 roky

na hromosvodech

zaškolení

1 rok

vyučení, SO, ÚSO, VŠ

6 měsíců

 

c) pro §8

 

činnost

vzdělání

praxe10)

na elektrických zařízeních do 1000V

vyučení, SO

6 let

ÚSO

4 roky

2 roky

na elektrických zařízeních nad 1000V

vyučení, SO

7 let

ÚSO

5 let

3 roky

na hromosvodech

vyučení

2 roky

SO, ÚSO, VŠ

6 měsíců

 

d) pro §9

 

 

činnost

vzdělání

praxe11)

na elektrických

zařízeních

 

v objektech třídy

A

B

C

strojů, přístrojů

a rozváděčů

vyučení, SO

4

7

-

ÚSO

3

5

5

2

3

3

do 1000V včetně

hromosvodů

vyučení, SO

7

9

-

ÚSO

5

7

7

3

5

5

bez omezení napětí

včetně hromosvodů

vyučení, SO

8

9

-

ÚSO

6

7

7

4

5

5

na hromosvodech

vyučení, SO

3

5

5

ÚSO, VŠ

1

2

2

 

 

 

 

Příloha 2

Odborné vzdělání

Za ukončené odborné vzdělání (§5 odst.1) se považuje:

a) vyučení v oborech:

 

 

číselný znak

název učebního oboru

21 - 68 - 2

důlní elektromontér

26 - 81 - 2

elektromontér rozvodných zařízení

26 - 82 - 2

provozní elektromontér

26 - 83 - 2

elektromechanik

26 - 85 - 2

montér spojovacích zařízení

26 - 86 - 2

mechanik elektronických zařízení

26 - 87 - 2

elektromechanik sdělovacích a zabezpečovacích zařízení

26 - 88 - 2

spojový montér

26 - 89 - 2

spojový mechanik

26 - 90 - 2

mechanik dálkových spojů

26 - 92 - 2

mechanik měřících a regulačních přístrojů

24 - 20 - 2

montér výtahů

 

 

 

číselný znak

experimentální čtyřleté učební obory s maturitou

26 - 87 - 4, 2 : 01

elektromechanik sdělovacích a zabezpečovacích zařízení

24 - 53 - 4, 2 : 04

mechanik letadlových přístrojů

26 - 92 - 4, 2 : 04

mechanik měřících a regulačních přístrojů

24 - 41 - 4, 2 : 03

mechanik programově řízených strojů

26 - 83 - 4, 2 : 02

elektromechanik

26 - 86 - 4, 2 : 03

mechanik elektronických zařízení

42 - 75 - 4, 2 : 02

mechanik zemědělské techniky (pro živočišnou výrobu)

26 - 89 - 2     : 08

spojový mechanik (mechanička)

26 - 88 - 2     : 09

spojový mechanik pro spojovací sítě

21 - 68 - 4, 2 : 02

důlní elektromontér

 

 

 

číselný znak

experimentální tříleté učební obory bez maturity

26 - 89 - 2 : 07

mechanik telekomunikačních spojovacích zařízení

26 - 89 - 2 : 06

montér sdělovacích sítí

 

Kromě jmenovaných oborů též obory, u kterých může uchazeč doložit, že se jedná o elektroobory.

b) dosažení středního odborného vzdělání nebo úplného středního odborného vzdělání v oboru elektrotechniky

c) úspěšné absolvování vysoké školy studijního směru elektrotechnika


 


 

 

Kontaktujte nás

Kontakt

Martin Vostrý- Elektrorevize, rekonstrukce a opravy elektro Černokostelecká 113 Praha 10 Tel. 774 39 78 08, 776 75 60 40 vostry.martin@seznam.cz